K nejčastějším očním vadám u dětí patří krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus a šilhání. V celosvětovém měřítku má výskyt očních vad u dětí trvale rostoucí tendenci. Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO) uvádí, že za posledních padesát let se až o 50 procent zvýšil počet dětí s krátkozrakostí. Za tímto vzrůstajícím trendem stojí také to, že již současné předškolní děti stále více hledí do obrazovky televize, monitoru počítače, tabletu nebo telefonu. Nárůst problémů se zrakem se tedy stává přímo úměrný rozvoji moderních technologií.
V rámci projektu jsou nejčastěji diagnostikovány následující oční vady předškolních dětí:
Je refrakční vada, která je nejčastěji způsobená zkrácením předozadní osy oka, vzácněji zmenšenou lomivostí rohovky nebo čočky. Rovnoběžné paprsky, vstupující do oka, se spojují za sítnicí. Na sítnici tak vzniká neostrý obraz pozorovaného předmětu. Malé dítě s touto vadou nemá zájem o prohlížení obrázků, nehraje si s drobnými hračkami. Dalekozraké oko je považováno za oko neúplně vyvinuté. Velikou roli hraje dědičnost.
Silně dalekozraké oko při malé akomodační šířce nevidí dobře na dálku ani na blízko.
Je asférická refrakční vada, způsobená nejčastěji vrozenou vadou zakřivení rohovky. Rovnoběžné paprsky vstupující do oka se spojují v různých rovinách. Nemusí postihovat obě oči, může být jednostranný nebo se může lišit stupněm vady obou očí. U dítěte dochází k poruše jednoduchého binokulárního vidění, dítě má problémy s prostorovou orientací, s odhadem vzdáleností pozorovaných předmětů a viděním ve vlastním reálném 3D prostoru a okolí.
I malý astigmatismus snižuje zrakovou ostrost.
Je nejčastěji způsobená prodloužením předozadní osy oka, vzácněji vyšší lomivostí optických prostředí – zvýšeným zakřivením rohovky. Rovnoběžné paprsky vstupující do oka se spojují před sítnicí. Na sítnici tak vzniká neostrý obraz pozorovaného předmětu. Prvními příznaky krátkozrakosti bývá mhouření očí při pohledu na větší vzdálenost, při kreslení pak dítě nepřirozeně blízko sklání hlavu k papíru.
Myopické oko vidí dobře na blízko, do dálky vidí špatně.
Je stav, při kterém není refrakce obou očí stejná. Anizometropie malého stupně je velmi častá. Větší anizometropie působí obtíže při akomodaci, je spojena s rozdílnou velikostí obrazů na sítnici. Je překážkou pro fúzi, čímž dochází k poruše jednoduchého binokulárního vidění.
Dítě s krátkozrakostí vidí bez námahy a dobře a blízka, rádo si čte, prohlíží si obrázky. Co je v dálce, vidí rozmazaně. Sedá blíže k televizi, při pohledu do dálky mhouří oči. V případě, že je oční vada odhalena a lékař předepíše brýle, dítě tak vidí v dálce to, co nikdy nevidělo a má z toho radost.
Dítě vidí dobře do dálky, i když ho to stojí určité úsilí. Problémy nastanou až při delším koukání do blízka. Malé dítě s hypermetropií nemá zájem o obrázky, nehraje si s drobnými hračkami. Pokud dojde ke zjištění oční vady a její korekci pomocí brýlí, dítě se začne zajímat o obrázky v knize. Svět se mu zvětší a přiblíží.
Dítě s astigmatismem vidí špatně do dálky i do blízka. Podle typu vady je obraz protažen do výšky, do šířky nebo i šikmo. Protože dítě nikdy jinak nevidělo, přijme toto jako normální vidění. Je-li astigmatismus vyšší, pak záleží na tom, je-li rohovka v jedné ose zakřivena do myopie nebo oploštěna do hypermetropie. Myopický astigmatismus nevidí do dálky, hypermetropický astigmatismus vidí špatně do blízka.
V tomto případě se jedná o stav, kde jedno oko nemá vadu vůbec nebo jenom malou, druhé naopak takovou, že je vyřazeno z činnosti. Postupně se vyvíjí tupozrakost. Dítě nemá problémy žádné, ke koukání mu jedno oko stačí. Odhalení tedy představuje nelehký úkol pro pediatra. Ve třech letech některé děti ještě nespolupracují, v pěti letech už je tupozrakost plně vyvinuta a odstraňuje se špatně.
Tupozrakost (amblyopie) je snížená schopnost vidění, která se projevuje jen u jednoho oka. Takto postižené dítě vidí nemocným okem „jako přes matné sklo“. Prakticky se stává jednooké. Silná tupozrakost vyzařuje dítě z herních a sportovních aktivit, v dospělosti ho omezuje při výběru povolání, ale také v řadě dalších činností. Pokud zdravé oko postihne úraz, tupozraký člověk ztrácí schopnost vidění. Čím je dítě menší, tím se tupozrakost lépe a rychleji upraví. Šance na úspěšnou léčbu u 2-4 letých dětí je až 85 %. Včasné stanovení dioptrické oční vady u dětí umožňuje co nejrychlejší zahájení léčby, kdy předepsáním vhodné brýlové korekce se začne rozvíjet spolupráce očních struktur s mozkem.
Tupozrakost (amblyopie) je způsobena tím, že zrakové centrum v mozku se nenaučilo správně rozpoznávat příslušné vjemy, na oku samotném však nelze pozorovat viditelné změny. Za normálních okolností mozek spojí obrázky vytvořené na sítnicích obou očí do jednoho prostorového obrazu. Ovšem pokud je obraz z některého oka méně ostrý, mozek ho začne potlačovat. Zrakové podněty ze slabšího oka vyřadí, aby nerušily obraz vytvořený zdravým okem. Z nečinnosti pak dochází ke ztrátě zrakové ostrosti. Pokud se pacient neléčí, nedá se dobré vidění tupozrakého oka obnovit, ani když se zraková vada později opraví brýlemi, kontaktními čočkami nebo laserovou operací. Takto postižený člověk vidí nemocným okem jako přes matné sklo. Při těžké tupozrakosti stěží rozezná roztažené prsty ruky na vzdálenost jednoho metru.
Prakticky se tak stává jednookým. Tupozraký člověk mívá problémy s prostorovým viděním. Hledí pouze jedním okem, takže vidí jediný, a to plošný obraz. Je tedy ochuzen o prostorový vjem, čímž je zhoršena i schopnost odhadování vzdálenosti. Silná tupozrakost vyřazuje dítě z her a sportovních činností, v dospělosti ho omezuje při výběru povolání a v řadě činností, například dělá problémy při řízení auta.
Pokud zdravé oko postihne úraz, tupozraký člověk ztrácí schopnost vidění.
Příznaky tupozrakosti:
